Změna velikosti písma

Fulltextové vyhledávání

Kalendář akcí

P Ú S Č P S N
27
Putování s panem Bubem
28
Putování s panem Bubem
29
Putování s panem Bubem
30
Putování s panem Bubem
1 2 3
4
Uzavření obecního úřadu 04.07.2022
5 6 7 8 9
Hasičská noc se skupinou ZZ BAR
10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 31
Drobečková navigace

Úvod > Život v obci > Kultura a sport > Kroj

Kroj

Kroj hradčovský v Hradčovicích, Lhotce, Drslavicích a Veletinách. Kroj tento jest uprostřed mezi vlčnovským krojem a brodským. Dříve se asi podobal více vlčnovskému, začal však přibírati kolem r. 1870 některé části z kroje brodského. Ženské mají nyní oděv rázu brodského, muži více po vlčnovsku chodí. Nemají však už charakteristického kloboučku vlčnovského.

Pár v kroji

Kroj všední mužský i ženský skládá se zase z obnošenějšího šatstva svátečního. V létě ovšem nosí se u mužské části gatě, které se tu skoro vždy nosí do bot. Děvčata v létě nosí malé šátečky "pod bradu" do práce. Ve svátek oblékají muži i chasníci nohavice černé, hustě modře šňůrečkované a celkem ve formách jako na Kunovsku. Také kordula je podobně šňůrečkovaná, ale všechna ta výzdoba jest hrubší a pouze z modrého a u kordule červeného harasu, nikoliv z hedvábí. Červené třapce u kordul nejsou kadeřavé, nýbrž plihé, tedy jako ve Vlčnově. Kdo jest stár přes třicet roků, má kordulu jen modře a méně šňůrečkovanou a též třapce na předu u kapes a vzadu u šušků jsou modré. Nohavice stahují se řemenem jako všude jinde, někdy bohatě vybíjeným. Boty holínkové jsou obyčejného rázu; kdysi bývaly oblíbeny pěkné čižmy do špice s modrými třapci až po nárt a s kovanými podpatky (krajovicemi) na tři prsty vysokými. Bílý flanelový lajbl se už málo nosí. Za to místo něho soukenné sakové kabátce tmavé barvy. Halena má límec "ofranclený", t. j. s "franciemi" a je rázu novoveského. Kožich jest buď rázu hradišťského (dlouhý) nebo brodského (krátký), zřídka jen typu vlčnovského.

Širák nosí se nyní nekrojový, dříve nosíval se malý, černý, se zelenou šňůrečkou a žaludy vzadu jako na Hradišťsku. Staří ovšem mívali pentli černou na klobouku. V zimě nosí se beranice. Košile je vyšita zpravidla stehem křížkovým, různými barvami ve tmavě žluté půdě, u starých skromně černými stehy. Celek připomíná na Hradišťsko, ale vyšívání není tak přepychové, zřídka hedvábné a prolamované. Mentýky černé s modrým šňůrováním, jimž tu "kabáty" říkali, již všechny zanikly. Nosili je zase "úřade" o slavnostech a družbové i ženich o svatbách. Také vydrové "aksamítky" s lebkou zelenou, aksamitovou, a okrajem bud' vydřím nebo tchořovým dávno již zanikly.

Mužský kroj

Ženský oděv má rubač s hodně vysokým oplečím jako na Brodsku. Též šorec, fěrtoch i fěrtůšky podobají se brodským, ale vše je delší než např. ve Vlčnově, což vysvětluje se tím, že tu nosí se skorém vesměs šněrované botky místo bot a punčochy jako na Brodsku. Rukávce jsou také jako tam a bohatě vyšity, ale mají vždy rukávy od ramen spadlé a teprv v záloktí se rozšiřující. Kordulky mladších jsou pestré s pentli a portou kolem podlouhle čtverhranného výstřihu a mají vzadu mnoho faldíčků čilí varhánků a nad nimi pěkně pestrým hedvábím jemně vyšité ozdoby, hlavně z drobných srdíčkovitých a růžičkovitých tvarů, převážně žluté. Starší ženy nosí soukenné černé korduly se čtverhranným výstřihem a pod ním hedvábné, čtyřhranné, červené a modré šňůrečkování bez třapců.

Ženský kroj

Lajblů ženské celkem neužívají. Zato čím dál tím více "marýnek" rázu brodského, většinou barvy modré nebo fialové i kvítečkované, na léto pak "jupek" krátkých jako na Brodsku. Kožich ženský jest bílý také jako na Brodsku. Vázání šátku u vdaných bylo ještě kolem r. 1885 stejné jako ve Vlčnově. Dnes nosí takové vázání ženy, jen když jdou na úvod nebo na zdavky. Jinak nosí šátek s příčnou jelítkovitou "nátěstou" jako na Brodsku. Svobodná děvčata ovazují šátek, ovšem turecký, o slavnostech "na ocas", t. j. tak jako na Brodsku, při čemž zadní cíp volně splývá a postranní cípy se pod něj v týle svazují. Jinak na obyčejno uvazuje se šátek "na babušu" jako na Brodsku, přičemž cípy boční se kolem brady omotají a často na temeni hlavy svazují. I na Hradčovsku nosí se nyní už velmi často malé "šátečky pod bradu" (kašmírové šlovou i tu "zelinky"), na svátek s třepením na okraji. Šatky i čepce bývaly ještě v polovici minulého století v obyčeji a podobaly se obojí kunovským. Jako na Brodsku nosí děvčata jediný "lelik" vlasů a váží k němu v neděli květovanou hedvábnou mašli. Při svatbě nosí nevěsta i družičky plachetky pěkně vyšité jako ve Vlčnově. Pentleni se již málokdy užívá a skládá se z "pentličky kolem obalenky", "věnce" z dělaných květin a "ocasu" s pentlí vzadu. Na uších jsou "růžičky".

Dětský kroj jest jako ve Vlčnově, ale zase ne tak červený, ne tak bohatý. Koutnic, vyšitých uprostřed přeznými, modrými, bílými a někdy i černými nitmi, není už. Jen prostřední pruhy z nich ve sbírkách najdeme.

Zdroj: Moravské Slovensko str.172 - 175

Prezentace hradčovského kroje, slovem i barevnou fotografií, je také obsahem odborných publikací:

  1. Kolektiv autorů: Na paletě krojů. Vydavatel Nadace Děti-kultura-sport. Září 2010, Uherské Hradiště
  2. Popelka, Pavel: Od věnečku k obálence. Vydavatel Muzem J.A.Komenského v Uherském Brodě, Prosinec 2011

V současnosti se kroj obléká pouze o větších církevních slavnostech - děti se strojí do kroje u příležitosti prvního svatého přijímání, mládež a dospělí o biřmování. Nejvíce jsou s krojem spjaty hody, kdy krojovaní jsou vidět v kostele, na hodové zábavě a odpoledne při pochůzce po vesnici.

Skupinové foto v kroji