Kroj

Kroj hradčovský v Hradčovicích, Lhotce, Drslavicích a Veletinách. Kroj tento jest uprostřed mezi vlčnovským krojem a brodským. Dříve se asi podobal více vlčnovskému, začal však přibírati kolem r. 1870 některé části z kroje brodského. Ženské mají nyní oděv rázu brodského, muži více po vlčnovsku chodí. Nemají však už charakteristického kloboučku vlčnovského.

Kroj Kroj všední mužský i ženský skládá se zase z obnošenějšího šatstva svátečního. V létě ovšem nosí se u mužské části gatě, které se tu skoro vždy nosí do bot. Děvčata v létě nosí malé šátečky "pod bradu" do práce. Ve svátek oblékají muži i chasníci nohavice černé, hustě modře šňůrečkované a celkem ve formách jako na Kunovsku. Také kordula je podobně šňůrečkovaná, ale všechna ta výzdoba jest hrubší a pouze z modrého a u kordule červeného harasu, nikoliv z hedvábí. Červené třapce u kordul nejsou kadeřavé, nýbrž plihé, tedy jako ve Vlčnově. Kdo jest stár přes třicet roků, má kordulu jen modře a méně šňůrečkovanou a též třapce na předu u kapes a vzadu u šušků jsou modré. Nohavice stahují se řemenem jako všude jinde, někdy bohatě vybíjeným. Boty holínkové jsou obyčejného rázu; kdysi bývaly oblíbeny pěkné čižmy do špice s modrými třapci až po nárt a s kovanými podpatky (krajovicemi) na tři prsty vysokými. Bílý flanelový lajbl se už málo nosí. Za to místo něho soukenné sakové kabátce tmavé barvy. Halena má límec "ofranclený", t. j. s "franciemi" a je rázu novoveského. Kožich jest buď rázu hradišťského (dlouhý) nebo brodského (krátký), zřídka jen typu vlčnovského.

 

Kroj Širák nosí se nyní nekrojový, dříve nosíval se malý, černý, se zelenou šňůrečkou a žaludy vzadu jako na Hradišťsku. Staří ovšem mívali pentli černou na klobouku. V zimě nosí se beranice. Košile je vyšita zpravidla stehem křížkovým, různými barvami ve tmavě žluté půdě, u starých skromně černými stehy. Celek připomíná na Hradišťsko, ale vyšívání není tak přepychové, zřídka hedvábné a prolamované. Mentýky černé s modrým šňůrováním, jimž tu "kabáty" říkali, již všechny zanikly. Nosili je zase "úřade" o slavnostech a družbové i ženich o svatbách. Také vydrové "aksamítky" s lebkou zelenou, aksamitovou, a okrajem bud' vydřím nebo tchořovým dávno již zanikly.

Ženský oděv má rubač s hodně vysokým oplečím jako na Brodsku. Též šorec, fěrtoch i fěrtůšky podobají se brodským, ale vše je delší než např. ve Vlčnově, což vysvětluje se tím, že tu nosí se skorém vesměs šněrované botky místo bot a punčochy jako na Brodsku. Rukávce jsou také jako tam a bohatě vyšity, ale mají vždy rukávy od ramen spadlé a teprv v záloktí se rozšiřující. Kordulky mladších jsou pestré s pentli a portou kolem podlouhle čtverhranného výstřihu a mají vzadu mnoho faldíčků čilí varhánků a nad nimi pěkně pestrým hedvábím jemně vyšité ozdoby, hlavně z drobných srdíčkovitých a růžičkovitých tvarů, převážně žluté. Starší ženy nosí soukenné černé korduly se čtverhranným výstřihem a pod ním hedvábné, čtyřhranné, červené a modré šňůrečkování bez třapců.

 

Kroj Lajblů ženské celkem neužívají. Zato čím dál tím více "marýnek" rázu brodského, většinou barvy modré nebo fialové i kvítečkované, na léto pak "jupek" krátkých jako na Brodsku. Kožich ženský jest bílý také jako na Brodsku. Vázání šátku u vdaných bylo ještě kolem r. 1885 stejné jako ve Vlčnově. Dnes nosí takové vázání ženy, jen když jdou na úvod nebo na zdavky. Jinak nosí šátek s příčnou jelítkovitou "nátěstou" jako na Brodsku. Svobodná děvčata ovazují šátek, ovšem turecký, o slavnostech "na ocas", t. j. tak jako na Brodsku, při čemž zadní cíp volně splývá a postranní cípy se pod něj v týle svazují. Jinak na obyčejno uvazuje se šátek "na babušu" jako na Brodsku, přičemž cípy boční se kolem brady omotají a často na temeni hlavy svazují. I na Hradčovsku nosí se nyní už velmi často malé "šátečky pod bradu" (kašmírové šlovou i tu "zelinky"), na svátek s třepením na okraji. Šatky i čepce bývaly ještě v polovici minulého století v obyčeji a podobaly se obojí kunovským. Jako na Brodsku nosí děvčata jediný "lelik" vlasů a váží k němu v neděli květovanou hedvábnou mašli. Při svatbě nosí nevěsta i družičky plachetky pěkně vyšité jako ve Vlčnově. Pentleni se již málokdy užívá a skládá se z "pentličky kolem obalenky", "věnce" z dělaných květin a "ocasu" s pentlí vzadu. Na uších jsou "růžičky".

Dětský kroj jest jako ve Vlčnově, ale zase ne tak červený, ne tak bohatý. Koutnic, vyšitých uprostřed přeznými, modrými, bílými a někdy i černými nitmi, není už. Jen prostřední pruhy z nich ve sbírkách najdeme.

Zdroj: Moravské Slovensko str.172 - 175

Prezentace hradčovského kroje, slovem i barevnou fotografií, je také obsahem odborných publikací:

a) Kolektiv autorů: Na paletě krojů. Vydavatel Nadace Děti-kultura-sport. Září 2010, Uherské Hradiště
b) Popelka, Pavel: Od věnečku k obálence. Vydavatel Muzem J.A.Komenského v Uherském Brodě, Prosinec 2011

Kroj V součastnosti se kroj obléká pouze o větších církevních slavnostech - děti se strojí do kroje u příležitosti prvního svatého přijímání, mládež a dospělí o biřmování. Nejvíce jsou s krojem spjaty hody, kdy krojovaní jsou vidět v kostele, na hodové zábavě a odpoledne při pochůzce po vesnici.

Obecní úřad Hradčovice

Hradčovice 168, PSČ 687 33
email: obec@hradcovice.cz
tel: 572 671 102

Pracovní doba

úřední hodiny:
Po 7:30-16:30, St 7:30 - 17:00


Út, Čt, Pá 7:30 - 15:00